Šifra mistra Leonarda

 Není to tak dávno, co jsem si udělal čas na to, abych si přečetl tuto knihu. Co mě k tomu vedlo? Nejvíce asi pozitivní reakce některých známých, kteří knihu prezentovali jako jednu z nejlepších, kterou kdy četli. Už po přečtení několika stránek mi bylo jasné, proč se z této publikace stal bestseller. Autor je rozhodně velmi vypočítavý, protože kniha nejvíce oslovila skupinu čtenářů, kteří jsou příznivci senzace, poutavého "levného" čtení a ty, kteří jdou s davem. Tuto skupinu lidí bych asi nejlépe přiblížil ke čtenářům tiskovin, kteří si vybírají článek, jež budou číst, jen podle toho jaký má titulek nebo nadpis. Kniha je opravdu velmi poutavě napsána a velmi dobře se čte. Děj je navíc obohacen spoustou tzv. šifer, což jsou v podstatě absurdní matematické či optické hříčky, které se snaží nahrát tomu, aby se se čtenáři od příběhu opravdu neodtrhli.

 Ovšem nejpodstatnější důvod úspěšnosti spočívá v něčem jiném. Spočívá v tom, že bohatá autorova fantazie (ve skutečnosti je to fikce a ubohé lži) byla s pečlivostí zaměněna za uváděné pravdivé "historické důkazy". Velká část lidí totiž pod pojmem církve nevidí zdaleka její pravou tvář, ale vyčítá jí každou špatnost i tu "vylhanou". Řeknu to jednoduše.... Brown se snaží degradovat katolickou církev na pouhou organizaci lidí, kteří jsou vlastně pokrytci, oběti komercionalismu nebo se bojí "pravdy". Prostě se snaží vysvětlit věci, které mají základ v teologii pouhým lidským rozumem... a to je právě ten kámen úrazu, na kterém si vylámala zuby spousta pavědců.

 Z knížky jsem vytušil, že vytýká církvi její postoj k sexualitě, kterou naopak staví na odiv jako by to byl jen obyčejný nástroj tělesného uspokojení, ke kterému nemusíme mít žádnou úctu ani zodpovědnost. Popisuje církev jako nařizující a zakazující, takže vlastně nesvobodnou společnost.Pro příklad: V antickém náboženství měli bohové stejné vlastnosti jako lidi a nedodržovali žádné mravní zásady. Jak dopadla Římská říše?? Postupně morálně upadala až nakonec sama sebe zlikvidovala. Věděli tehdy lidé co je opravdová láska (filia, agapé)?A vědí to dnes? Myslím, že ve spoustě případů se zaměřují pouze na éros, uspokojení svých vášní a potřeb. Vlastně nic tomu druhému nenabízejí, jen berou. Jak může Brown napsat, že Egypský sexuální rituál, jež popisuje Sophie ( viděla ho při návštěvě  svého dědečka, který se mu uprostřed „tajné“ společnosti oddával) za něco posvátného, když je to jen sobecký akt. Vždyť v tom co popisuje se vlastně pomalu dostává do okultních praktik. Dále píše, že církev v dějinách postupně pracovala na tom, aby byl sex demonizován jako nechutný a hříšný. Je to pravda? Naopak církev sex vyzvedla jako vyvrcholení manželského života, jako nejvyšší stupeň sebedarování. Dan Brown asi neví jaký je pravý význam slova milovat.... v tomto směru je mi ho opravdu líto.

 Dále je v díle nastíněn zcela falešný obraz organizace Opus dei. Píše že je to sekta... je to naprosto absurdní, proto že tuto organizaci prohlásil za prelaturu sám papež Jan Pavel II. Myslím, že to dále nemusím rozvádět. Opus dei hlásá, že každý člověk bez ohledu na jeho životní povolání nebo zaměstnání se může stát svatým tak, že to co dělá, dělá s obětavostí, láskou a je vnímavý k potřebám druhých. Samozřejmě, že každý člověk je omylný, vždyť to vyplývá z naší podstaty a z toho, že máme svobodnou vůli. Proto můžeme všechny naše myšlenky, i to co se nám nepovedlo odevzdat Bohu a začít vždy znova. Co je na tom špatného mít rád své bližní? Odkud se bere obraz vraždícího fanatického mnicha Silase, který prý brání svou víru. Vždyť by to bylo naprosto pokrytecké, kdyby Opus dei něco takového činila.

 Na závěr bych se chtěl zmínit ještě o tom jak vidí Brown Ježíše Krista. Určitě ne jako krále a spasitele, který není z tohoto světa. Snaží se mu ukrást duchovní rozměr tím že ho spojí s Máří Magdalenou a vymyslí si jejich fiktivní potomky. Vlastně tím naprosto popírá základní pravdy naší víry bez znalosti Teologie a písma svatého. Je smutné, když člověk pro peníze zradí druhého člověka. O to smutnější je, když na té druhé straně je celé společenství lidí. Kdyby něco v podobném duchu napsal Brown o muslimech, zbyl by po něm nejspíš jen obrovský kráter v zemi. Nám se však nabízí jiné řešení: vzpomeňme na Dana Browna ve své motlitbě.